„Crazy Little Thing Called Love“ je nejen ukázkou hudební geniality Queen, ale také poctou klasickému rock’n’rollu. Objevte, jak Freddie Mercury během jednoho večera vytvořil píseň, která dobyla světové hitparády a dodnes patří mezi nejoblíbenější skladby kapely.
Crazy Little Thing Called Love je bezpochyby jednou z nejslavnějších písní kapely Queen. Tato rocková pecka s žánrem rockabilly se stala hitem číslo jedna hned v několika zemích a dosud patří mezi nejoblíbenější skladby fanoušků. Ačkoliv se na první poslech může zdát, že jde o jednoduchý a bezstarostný popěvek, skutečný příběh vzniku této písně je pozoruhodný a svědčí o kreativitě a hudebním umu členů Queen. V tomto článku se podíváme na to, jak vznikla tato nezapomenutelná skladba.
Freddie Mercury měl od útlého věku vášnivý vztah k rock’n’rollové hudbě 50. let. Jako dítě vyrůstající v Zanzibaru byl uchvácen energickými rytmy a svižnými melodiemi písní jako „Tutti Frutti“ od Little Richarda nebo „Hound Dog“ Elvise Presleyho. Tato hudba, plná života a vzrušení, byla v přímém kontrastu s konzervativním prostředím, ve kterém vyrůstal.
Po přestěhování do Anglie v roce 1964 se Mercuryho láska k rock’n’rollu ještě prohloubila. Poslouchal nahrávky legendárních umělců, jako byli Chuck Berry, Eddie Cochran a Buddy Holly, a jejich muzika se stala nedílnou součástí jeho hudebního vkusu. Jejich bezstarostné texty a řízné kytarové riffy ho inspirovaly a ovlivnily jeho vlastní hudební tvorbu.
I když se později Queen proslavila svým jedinečným zvukem snoubícím prvky rocku, popu a opery, Mercuryho kořeny v rock’n’rollu zůstaly nedílnou součástí jeho skladatelského stylu. Vždy obdivoval jednoduchost a přímočarost této hudby a snažil se ji vplést do svých vlastních písní, aby jim dodal autentickou energii a šťavnatost.
V roce 1979 se Queen vydali na cestu po Evropě, během které se zastavili v bavorském Mnichově. Kromě koncertů ve velkých arénách a halách začali pravidelně vystupovat také v místních hospodách a tzv. „bierkellers“ (pivnicích), kde se scházeli fanoušci rock’n’rollu.
Tato neobvyklá volba míst pro tak slavnou kapelu jim přinesla novou inspiraci a energii. V přátelské a uvolněné atmosféře mnichovských lokálů si mohli dovolit odložit masku svých pódiových person a vrátit se ke kořenům rock’n’rollu, který je všechny formoval.
Během svých vystoupení v Mnichově rádi sahali po starých rokenrolových hitech jako „Rock Around the Clock“ od Billa Haleyho nebo „Tutti Frutti“ od Tiny Turnera. Kapela si užívala možnost zahrát si tyto klasické skladby v autentickém prostředí, kde k nim měli přímý kontakt s publikem. Diváci byli nadšení, že mohou vidět světoznámou kapelu v tak komorním prostředí.
Ačkoli byla kapela Queen známá svým progresivním a experimentálním zvukem, jednotliví členové kapely měli hluboké kořeny v rock’n’rollové hudbě. Kytarista Brian May byl obdivovatelem stylu rockabilly a jeho kytarové sólo v „Crazy Little Thing Called Love“ odráží jeho lásku k tónům v tomto žánru. Bubeník Roger Taylor byl ovlivněn velkými jmény jako Little Richard a Jerry Lee Lewis, jejichž energický a divoký styl ho inspiroval při jeho vlastním hraní.
Rovněž méně výřečný baskytarista John Deacon, byl fanouškem raného rock’n’rollu. Jeho jednoduché, ale působivé basové linky v písni jsou důkazem jeho porozumění žánru. Dokázali dodat tu správnou dávku svižnosti a jiskry, která je pro rock’n’roll tolik typická. Výsledkem byla píseň, která oslavovala jejich lásku k tomuto stylu a zároveň přidala punc jejich vlastní osobitosti.
Píseň vznikla v únoru roku 1979 během jediného večera. Jak již bylo řečeno, Freddie byl vždy velkým obdivovatelem rock’n’rollové hudby 50. let. Zejména umělců jako byli Elvis Presley, Buddy Holly a Eddie Cochran. Během pobytu Queen v Mnichově se Mercury cítil obklopen atmosférou připomínající rock’n’rollové kluby z padesátých let. Tato nostalgická nálada a vzpomínky na jeho oblíbené kapely ho inspirovaly.
„Skladbu Crazy Little Thing Called Love jsem napsal během pěti až deseti minut. Použil jsem kytaru, na kterou moc dobře nehraju, což se nakonec ukázalo jako výhoda. Pracoval jsem s omezeným počtem akordů – jen třemi nebo čtyřmi – a právě ta jednoduchost mi pomohla vytvořit píseň, která funguje. Možná právě díky těmto omezením je skladba tak dobrá.“
— Freddie Mercury
Jakmile byla píseň napsána a zkomponována, mohla začít fáze nahrávání ve studiu. Queen se na konci roku 1979 přesunuli do Mnichovských Tonstudios, kde v minulosti nahrávali alba „Jazz“ a „News of the World“. Tentokrát však měli velmi ambiciózní plán – nahrát co nejvíce nového materiálu pro připravované album „The Game“.
Jenže nahrávání nešlo hladce. Freddie Mercury trval na autentickém rock’n’rollovém zvuku a chtěl, aby píseň zněla co nejvíce jako z 50. let. To ale znamenalo používat při nahrávání staré mikrofony, zesilovače, a dokonce i páskové magnetofony, aby byl zvuk co nejvěrnější. Zbytku kapely to ze začátku připadalo zbytečně komplikované, ale nakonec souhlasili s Mercurym, že to písni dodá potřebnou atmosféru.
Další potíže se vyskytly i u nahrávání bicích. Bubeník Roger Taylor měl zpočátku problém chytnou správný rytmus a groove, který píseň vyžadovala. Nakonec se však rozehrál a jeho energický a přesný bicí part se stal nedílnou součástí finální nahrávky. Zajímavostí také je, že Roger nahrál stopu bicích pouze jednou, protože Freddie chtěl zachovat živou a bezprostřední atmosféru.
Skladba vyšla v říjnu 1979 jako singl a okamžitě se stala hitem. V britské singlové hitparádě se vyšplhala na druhé místo a v americké Billboard Hot 100 dokonce dosáhla prvního místa, kde následně strávila celé čtyři týdny. Píseň se stala jedním z největších hitů skupiny Queen a pomohla jim upevnit pozici jedné z předních rockových kapel té doby.
Kritici chválili píseň za její svěžest, bezprostřednost a schopnost okamžitě upoutat pozornost. Recenzenti ocenili i Mercuryho pěvecký výkon a jeho schopnost přirozeně zpívat v rock’n’rollovém stylu. Někteří ji dokonce označili za jednu z nejlepších písní Queen, která dokonale zachytila esenci rock’n’rollu a zároveň mu dodala moderní nádech.
Je nutné podotknout, že úspěch písně překvapil i samotné členy Queen. Ve srovnání se svými ostatními songy ji nebrali příliš vážně. Její popularita jim však ukázala, že skladbou dokáží oslovit široké publikum a že jejich hudební rozpětí sahá od epických rockových oper až po svižné rock’n’rollové kousky. Píseň se stala neodmyslitelnou součástí jejich koncertních setlistů a dodnes patří k nejoblíbenějším songům kapely.
Řekl bych, že skladba byla pro skupinu Queen zásadní písní hned z několika důvodů.
Píseň se stala oblíbenou mezi mnoha umělci, kteří ji zařadili do svého repertoáru nebo ji interpretovali při různých příležitostech. Zde je několik z nich:
Jak je vidět, skladba oslovila široké spektrum umělců napříč různými žánry, což svědčí o její univerzálnosti a trvalé popularitě.
„Crazy Little Thing Called Love“ je jednou z nejoblíbenějších písní skupiny Queen a zároveň potvrzuje jejich rozmanitost a schopnost přecházet mezi žánry. Tato rock’n’rollová lahůdka vznikla spontánně během nahrávání alba „The Game“ a odráží Fredyho lásku k této klasické hudbě.
Píseň se stala hitem a dodnes patří k vrcholům každého koncertu Queen či sólových vystoupení zbývajících členů kapely. Její živelná energie a chytlavá melodie dokáží rozhýbat každé publikum. Ať už jde o originální nahrávku nebo živé verze, zůstává tahle lahůdka skvělou ukázkou talentu a muzikantství členů Queen. Připomíná, že i v době tvorby svých velkých konceptuálních alb dokázali vytvořit jednoduchou a přímočarou pecku a jak jinak, rovněž v KVBAND máme tuto skladbu v našem playlistu.