„Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě“ je jedna z těch písní, které i po desítkách let dokážou vzbudit pozornost a vytáhnout lidi na parket. Na našich koncertech se pravidelně stává tou chvílí, kdy si lidi řeknou: „Tak na tohle si musíme jít zatančit.“ Podívali jsme se proto na to, kde se písnička vzala, kdo ji napsal, kdo ji proslavil a proč je stále tak oblíbená.
„Tu kytaru jsem koupil kvůli Tobě“ vznikla v roce 1965. Hudbu složil Jiří Bažant, text napsal Vratislav Blažek a hlas, který jí dal charakter a šarm, patří Václavu Neckářovi. Nahrávka vznikla 15. června 1965 ve studiu Kobylisy a jak se ukázalo, nebyl to jen další pracovní den ve studiu, ale začátek jedné z balad, které si v české hudbě drží své místo dodnes.
Působí jednoduše, čistě a jde rovnou k věci – na melodii a emoci. Žádné složité konstrukce, žádné efekty. Jen příběh, kterému rozumí každý, kdo někdy chtěl někomu udělat radost. „Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě“ stojí na jednoduchém motivu – první láska, kytara a trochu odvahy. Nic složitého. A právě proto to funguje.
Znáte to – blíží se Vánoce a vy v programu lovíte své oblíbené filmy. A pokud patříte mezi fanoušky Pelíšků, je dost pravděpodobné, že si znovu vybavíte i tuhle skladbu. Právě tenhle film jí totiž dal druhý dech.
Když se v roce 1999 písnička objevila ve filmu Pelíšky, znovu se vrátila do širšího povědomí. Najednou ji slyšeli nejen ti, kteří na ní vyrostli, ale také ji objevila mladší generace. Z balady šedesátých let se stal kousek, který dodnes spojuje děti, rodiče i prarodiče. A to je na písničku docela slušný výkon.
V KVBAND ji máme v playlistu už dlouho. A víme přesně, co se stane, když ji spustíme. První tóny zazní a na parketu se objeví první dvojice. Jasně, není to exploze jako u rock’n’rollu. Spíš klidné, pomalé rozsvěcení atmosféry.
Často vytáhne k tanci i ty, kteří jinak sedí a říkají si, že dneska budou jen poslouchat. To je pro nás ten nejlepší signál, že písnička dělá svou práci.
1) Jak můžeš bejt tak krutá,
copak nemáš kouska citu v těle.
Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě
a dal jsem za ni celej tátův plat,
ta dávno ještě byla ve výrobě
a já už věděl, co ti budu hrát.
2) To ještě rostla v javorovém lese
a jenom vítr na to dřevo hrál,
a já už trnul, jestli někdy snese,
žár, který ve mně denně narůstal.
Ref: S tou kytarou teď stojím před tvým domem,
měj soucit aspoň k tomu javoru,
jen kvůli tobě přestal býti stromem,
tak už nás oba pozvi nahoru.
3) Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě
a dal jsem za ni celej tátův plat,
ta dávno ještě byla ve výrobě
a já už věděl, co ti budu hrát.
Ref:S tou kytarou teď stojím před tvým domem,
měj soucit aspoň k tomu javoru,
jen kvůli tobě přestal býti stromem,
tak už nás oba pozvi nahoru,
pozvi nahoru,pozvi nahoru…
„Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě“ má v našem playlistu pevné místo. Ne proto, že je stará nebo slavná, ale proto, že funguje. Lidé ji mají rádi. Přináší klidný, romantický moment, který propojí generace a na chvíli zpomalí večer. A dokud budou na parketu vznikat tyhle nenápadné, hezké chvíle, budeme ji hrát dál. Protože některé písničky se nehrají jen pro uši. Hrají se pro srdce.
