Píseň Srdce nehasnou se stala symbolem rozloučení Karla Gotta se světem – a zároveň silným vzkazem jeho dceři a všem, kdo zůstávají. Je víc než jen duet, je to upřímný rozhovor mezi generacemi, jednoduchá a silná skladba, která ukazuje, že hudba může říct to, co slova nestačí. V tomto článku se podíváme na příběh jejího vzniku, sílu jejího sdělení i to, proč se dotkla tolika lidí.
Píseň „Srdce nehasnou“ je poslední nahrávka Karla Gotta. Zazpíval ji se svou tehdy třináctiletou dcerou Charlotte Ellou. Pro mnoho lidí má silný emocionální náboj. Ať už jako rozloučení, nebo jako dojemný dialog mezi otcem a dcerou. Jako muzikanti tuhle skladbu vnímáme nejen přes emoce, ale i přes řemeslo: text, hudbu, interpretaci, produkci. A musíme říci, že je na ní znát, že vznikala s velkým respektem, pokorou a časovým tlakem.
Na jaře 2019 oslovila rodina Gotta zpěváka a skladatele Richarda Krajča (Kryštof), zda by pro Karla a Charlotte napsal duet. Karel už tehdy věděl, že bojuje s vážnou nemocí. Cílem bylo vytvořit rozloučení – něco, co bude mít osobní rozměr, ale zároveň nebude patetické nebo smutné.
Richard Krajčo napsal hudbu a první návrh textu během jedné noci. Spolupracoval na tom ještě s textařem Petrem Harazinem. Oba se shodli na tom, že píseň musí být jednoduchá, upřímná a srozumitelná. Žádné složitosti nebo okázalé aranže, protože hlavní je sdělení.
Text písně je vlastně rozhovor otce s dcerou. Otec (Karel Gott) se dívá dopředu. Ví, že tady nebude navždy a předává dceři poselství, aby byla silná, šla svou cestou a nebála se. On jí bude dál „svítit na cestu“, tedy že láska a vzpomínky přetrvají i po smrti.
Dcera (Charlotte Ella) mu odpovídá říká mu, že ví, že srdce nehasnou, že vztah mezi nimi zůstane. Je to vzkaz plný klidu a naděje, ne smutku.
Z hudebního pohledu je píseň postavená jednoduše: základ tvoří klavír, akustická kytara a jemné smyčce. Žádné přehnané efekty, žádná složitá rytmika. Aranžmá má jen podtrhnout emoce, které přináší zpěv. V refrénu se střídají hlasy otce a dcery, což působí jako skutečný dialog.
Produkoval to Lukáš Chromek, hrál na kytaru a basu. Na bicí byl Roman Vícha, na klavír Jan Steinsdörfer. Smyčce nahrál Unique Quartet. Zvuk je klidný, měkký, a dává prostor hlasům.
Na Karlovi Gottovi je slyšet, že už není v plné síle. Ale právě to dává písni sílu. Je tam slyšet životní zkušenost, pokora i smíření. Charlotte Ella zpívá sice jednoduše, ale čistě a s citem. Pro třináctiletou dívku to byl obrovský úkol, ale zvládla to skvěle.
Jejich hlasy se hezky doplňují. Jeden má zkušenost a klid, druhý má mladistvou energii. Nepůsobí to jako studiový trik, ale jako skutečný vztah mezi otcem a dcerou.
Nahrávka vznikla v květnu 2019. Všichni věděli, že se to musí stihnout rychle. Karel Gott měl už tehdy vážné zdravotní problémy, takže celé natáčení muselo být dobře naplánované. Charlotte měla krátký čas na přípravu, ale prý všechno zvládla bez větších potíží.
Klip k písni natočili v útulném, světlém studiu. Nejde o žádné velké drama, jen dva lidé u mikrofonu. Kamera klidně sleduje jejich tváře a gesta. I to přispívá k tomu, že divák vnímá opravdovost celé scény.
Píseň vyšla na YouTube 2. května 2019 a během pár hodin nasbírala statisíce zhlédnutí. Do několika dní překročila milion. Komentáře pod videem byly plné emocí. Lidé psali, že plakali, že je to nejdojemnější píseň, co slyšeli.
Po smrti Karla Gotta v říjnu 2019 se píseň stala symbolem jeho odchodu. Hrála se v rádiích, sdílela se na sociálních sítích, hrála se na pietních akcích. Pro mnoho lidí se z ní stal zvukový otisk loučení s legendou.
Z pohledu muzikantů oceňujeme na „Srdce nehasnou“ několik věcí:
1. Jednoduchost
Není přeplácaná. Má jasnou strukturu, jednoduchý akordový doprovod, snadno zapamatovatelný refrén. Není to technická exhibice. Je to služba obsahu.
2. Pravdivost
Zpěv je upřímný. Karel Gott se nesnaží znít jako v 70. letech, nesnaží se předstírat sílu. Zpívá tak, jak mu zdraví dovolí a to bohatě stačí. Charlotte zpívá, jak to cítí, bez přetvářky. To funguje líp než jakýkoli efekt nebo vyšperkovaná produkce.
3. Důležitost sdělení
Píseň má smysl. Není to jen další milostná balada. Je to osobní poselství, rozloučení, povzbuzení. To se dnes v pop music moc často nevidí.
Co si z toho můžeme jako hudebníci vzít
„Srdce nehasnou“ je výjimečná píseň. Nejen tím, že je poslední, kterou Karel Gott nazpíval. Ale hlavně tím, že má silný lidský příběh. Ukazuje vztah mezi otcem a dcerou, smíření s osudem, víru, že láska přetrvá i po smrti.
Jako muzikanti si na ní ceníme jednoduchosti, čistého záměru a upřímného podání. Je to důkaz, že hudba nemusí být složitá, aby zasáhla. Stačí, když má srdce. A tahle skladba ho má a rozhodně nehasne. I proto máme tuto skladbu v našem repertoáru a je to stálice, především pro slavnostní události.
Někdy se ví, co Bůh chystá
A že se nedaj stihnout všechna místa
Ale je to dobrák, altruista
Vždyť mi dal tebe, domov, přístav
A v něm jsi ty, celý můj svět
Laskavá náruč i zběsilý let
A kolem nás hudba, jedna z těch krás
Kdy po zádech běhá nám mráz
Vždyť víš, srdce nehasnou
Ale může se stát, jak častokrát
Že začnu se bát, pak nesmíš to vzdát
Na všechny z tvých cest, má jediná z hvězd
Svítím ti dál
Co když strhne mě proud? Pak musíš plout
Mít z vavřínů vor a na něm neusnout
Na všechny z tvých cest, má jediná z hvězd
Svítím ti dál
A teď už cítím, jak sprintuje čas
Ještě než usnu, chci slyšet tvůj hlas
Ať zůstane věcných i těch pár chvil
Kdy zpívalas ze všech svých sil
Že kořínek tvůj je tuhý jak kmen
Stromy však dorostou, nezapomeň
Ale v korunách vedou tisíce tras
Na konci každé sejdem se zas
Vždyť víš, srdce nehasnou
Ale může se stát, jak častokrát
Že začnu se bát, pak nesmíš to vzdát
Na všechny z tvých cest, má jediná z hvězd
Svítím ti dál
Co když strhne mě proud? Pak musíš plout
Mít z vavřínů vor a na něm neusnout
Na všechny z tvých cest, má jediná z hvězd
Svítím ti dál
Vždyť víš, srdce nehasnou
Ale může se stát, jak častokrát
Že začnu se bát, pak nesmíš to vzdát
Na všechny z tvých cest, má jediná z hvězd
Svítím ti dál
Co když strhne mě proud? Pak musíš plout
Mít z vavřínů vor a na něm neusnout
Na všechny z tvých cest, má jediná z hvězd
Svítím ti dál
Někdy se ví, co Bůh chystá…
